V minulých stoletích byly běžnou součástí života hladomory. Například za panování Marie Terezie (1771 – 1772) byla velká neúroda, v Čechách v těchto letech zemřela více než desetina obyvatel a v celé monarchii více než milión lidí. Hladomory byly velmi časté i v důsledku politických vlivů (ve 30. letech za Stalinovy vlády, v Číně v letech 1958 – 1961 za Mao Ce-Tunga zemřelo hlady nejméně 30 milionů lidí), nebo jako následek sopečné činnosti a klimatických obtíží (výbuch sopky Laki 1783 na Islandu – zahynula 1/5 islandské populace).
Dnes se potýkáme s úplně opačným problémem v podobě plýtvání s potravinami. Téměř polovina všeho jídla, které se na světě vyprodukuje, skončí v popelnici. Jde přibližně o 1,2 až 2 miliardy tun potravin ročně. Nadbytek potravin na stolech vede k tomu, že lidé posuzují touto optikou i krmení zvířat.
Zhruba třicet procent domácích mazlíčků v ČR trpí nadváhou nebo obezitou.
Psi a kočky, podobně jako lidé, tloustnou kvůli špatným stravovacím návykům, kdy jim „páníčci“ dávají zbytky ze svých jídel. Často bývá problematický pouze jeden člen rodiny, který smutným očím zvířete neodolá a překrmuje ho. Potíže způsobí i to, že většina majitelů do denního příjmu potravy vůbec nezapočítává pamlsky, které mohou v součtu znamenat 1/4 krmné dávky.
Další příčinou je nedostatek pohybu. Lovečtí i ovčáčtí psi by denně potřebovali minimálně 8 – 10 km chůze a běhu. Ruku na srdce, pejskaři, kdo z vás opravdu denně zvládne tuto distanci? Situace je stejná téměř v celé Evropě a vláda v Německu dokonce sáhla k zákonným opatřením. Připravila zákon, podle kterého by pejskaři museli venčit svoje miláčky minimálně dvakrát denně na hodinu.
Problém zdaleka nekončí u psů a koček, velmi často jsou v domácnostech překrmovány i druhy, které v přírodě konzumují jen velmi chudou stravu. Časté přilepšování v podobě olejnin (třeba slunečnice) nebo sladkostí (jablka a jiné sladké ovoce), jim může způsobit vážné zdravotní komplikace. Konkrétně činčily, osmáci nebo suchozemské želvy jsou po většinu roku zvyklí na suchou trávu. Bohatý jídelníček pak vede ke vzniku cukrovky a oslepnutí u osmáků nebo těžkým deformitám krunýře u želv.
Samozřejmě nesmíme zapomenout na ostatní zvířata, ať již se jedná o hospodářská zvířata, zvířata v ZOO, nebo volně žijící živočichy. Lidé krmí zbytky od vlastního stolu i ty. Makový koláč labutím, tatranku koze v zooparku. Marná je osvěta, výstražné tabulky a odstrašující fotografie. Lidé si bohužel neuvědomují, že zvířatům hrozí následkem nevhodného krmiva smrt.
Nakupujme jenom tolik jídla, kolik reálně sníme. A hlavně:
NEKRMTE ŽÁDNÁ ZVÍŘATA!
Všichni chovatelé a ochránci zvířat budou spokojenější.
