Možná jste zažili tuto situaci při návštěvě ZOO – tygr jde podél plotu, otočí se a jde zpět. Po chvíli pozorování zjistíte, že tento okruh dělá opakovaně a úplně stejně, stále dokola. Vyšlapaná cestička ve výběhu nasvědčuje, že se tak pohybuje vlastně skoro pořád … Proč to ale dělá?
Jedná se o patologické stereotypní chování, kterým se zvíře snaží odbourat stres. Výběhy v moderní ZOO nevypadají jako něco stresujícího, ale potřeby pohybu a dalších aktivit evidentně neuspokojí.
Nejedná se o problém pouze exotických šelem, týká se i zvířat domácích. Koně trávící většinu času v individuálním boxu můžou přešlapovat ze strany na stranu. Přitom jsou dobře nakrmení a po fyzické stránce je vše v pořádku. Ale i zvířata trpí nudou a postrádají společnost nebo své přirozené činnosti.
V konvenčních chovech prasat je zase časté vytrvalé okusování kovového hrazení. Inteligentní zvířata tráví čas v prostoru, kde nemohou projevovat své běžné chování včetně rytí. Okusování je tedy jediná možnost aktivity, kterou situace nabízí.
Zvířatům do hlavy nevidíme. Stereotypní chování je však jasným znamením dlouhodobé frustrace, před kterým argument „vždyť je na ty podmínky to zvíře zvyklé“ neobstojí.
Podnětné prostředí pro zvířata (enrichment)
Život zvířat v divočině je plný úkolů a výzev, které souvisí s úspěšným přežitím jedince. Voda, potrava, bezpečí, pozice ve stádě, obrana teritoria … Každý druh to má trochu jiné, ale společné (i s námi lidmi) je to, že řeší neustále něco a často více věcí najednou.
Zvířata v lidské péči mají vše přímo pod nosem či zobákem. Na první pohled pohoda, ale nedostatek podnětů je pro mnohá z nich nepříjemný stav, na který nejsou uzpůsobená. Pomoct může enrichment, tedy obohacení – prostředí a života. Platí to i u nás, v Toulcově dvoře.
Pamlsek uvnitř skrýše, který zvířata musí nejdříve dostat ven, nebo ho po částech vytahovat, spolehlivě zabaví na dlouhou dobu většinu zvířat. Nemusí se však jednat jen o potravu. Hravá prasata s nadšením trhají papírový pytel a ocení i vysloužilý míč, který není tak snadné zničit. Králíky či kozy zase potěší větve z prořezaných třešní, které můžou okusovat. Chovatelé pískomilů zase vědí, jakou zábavu přinese obyčejná rulička od toaletního papíru.
Možností je mnoho, vždy je však dobré mít na paměti, že čím přirozenější prostor a možností aktivity má zvíře k dispozici, tím menší je potřeba enrichmentu.
